Z hlediska geomorfologického a orografického členění spadá ORP Mladá Boleslav území do systému/subsystému/provincie Hercynský/Český masiv/Česká vysočina, do subprovincie A6 Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Jizerská tabula. Jizerská tabule se táhne ve středních Čechách podél dolního toku Jizery s nejvyšším vrcholem Horka 410 m n. m. Jedná se o erozně-denudační reliéf, s výškově konstantními plošinami tvořenými křídovými horninami, rozčleněný výraznými údolními zářezy, místy s mělkými sníženinami, při jižním okraji akumulační reliéf říčních teras.
Z klimatického hlediska patří většina území do rajonu T2, jež je charakterizován krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou, s úhrnem zimních srážek 200–300 mm, dlouhým teplým suchým létem, s úhrnem srážek ve vegetačním období 350–400 mm a velmi krátkým přechodným obdobím.
KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY |
TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
|---|---|---|
T2 |
MT7 |
|
oranžová |
světle zelená |
|
počet letních dní (max. t ≥ 25,0 °C) |
50–60 |
30–40 |
počet dní s Ø t ≥ 10,0 °C |
160–170 |
140–160 |
počet mrazových dní (min. t ≤ -0,1 °C) |
100–110 |
110–130 |
počet ledových dní (max. t ≤ -0,1 °C) |
30–40 |
40–50 |
Ø teplota v lednu [°C] |
-2 až -3 |
-2 až -3 |
Ø teplota v dubnu [°C] |
8–9 |
6–7 |
Ø teplota v červenci [°C] |
18–19 |
16–17 |
Ø teplota v říjnu [°C] |
7–9 |
7–8 |
počet dní se srážkami ≥ 1 mm |
90–100 |
100–120 |
srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] |
350–400 |
400–450 |
srážkový úhrn v zimním období [mm] |
200–300 |
250–300 |
počet dní se sněhovou pokrývkou |
40–50 |
60–80 |
počet zamračených dní (≥ 80 %) |
120–140 |
120–150 |
počet jasných dní (≤ 20 %) |
40–50 |
40–50 |
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)
Z regionálně geologického hlediska je území součástí České křídové tabule, oblasti jizerské.
Morfologický vývoj křídové pánve byl podmíněn zejména saxonskou tektogenezí v období po spodnosenonské regresi. Vznikly morfologicky se uplatňující zlomy a ploché antiklinály a synklinály. Sedimenty mají celkově jen malé úklony a morfologicky se uplatňují především petrografické vlastnosti horniny, zvláště odolnost některých vrstev a jejich propustnost. V zájmovém území jsou křídové útvary zastoupeny horninami svrchní křídy, především středněturonského stáří. V jizerské oblasti je střední turon zastoupen ve facii slínité a prachovoslínité, značných mocností. V severozápadní části oblasti potom přecházejí tyto horniny nejprve v souvrství slinitých pískovců, jimž směrem do nadloží ubývá vápnito-jílovité složky. Vyšší část středního turonu je pak vyvinuta jako křemenné pískovce kvádrové s vápnitými vložkami., svrchní turon ve slínovcové facii. Křídové sedimenty jsou protknuty průniky třetihorních vulkanitů , tvořící nápadné a relativně vysoké vrchy.
Hydrogeologický rajon: 4430- jizerská křída levobřežní
Vodohospodářké členění:
Území je součástí dílčího povodí Horního a středního Labe, spadá do těchto povodí 3. řádu: povodí Jizery od Kamenice pod Klenici (č. hydrologického pořadí 1-05-02), částí do povodí: Jizera od Klenice po ústí (č. 1-05-03)