<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení > Přirozená povodeň > Povodeň 10. 3. 2000

Při povodni došlo k mimořádně rychlému zvednutí hladiny Jizery v Mladé Boleslavi – Rožátově, a to od 9. 3. v 18.15 hodin (306 cm) do 10. 3. 2000 v 07.00 hodin (488 cm), kdy se hladina Jizery zvedla o 1,82 m za 13 hodin, rychlost stoupání hladiny byla průměrně 14 cm za hodinu.

Povětrnostní situace z 8. na 9. března 2000 byla typickou situací, která zapříčiňuje povodně v chladné polovině roku, zejména v předjarním a jarním období, spočívající tedy v kombinaci dešťových srážek a tání sněhové pokrývky. Situace byla charakterizována výraznou zonální frontální zónou, jejíž poloha byla pro naše území nejpříznivější pro vznik povodní. na naše území proudil teplý vzduch z Atlantiku v těsné blízkosti frontálního rozhraní. V důsledku toho byly srážky dešťové a vydatné zejména na návětří hor, kde byly podstatně zesílené návětrným efektem při silném větru. Silný vítr spolu s deštěm způsobil navíc rychlé tání sněhové pokrývky. Zatažená obloha a silný vítr nedovolil, aby teplota vzduchu během noci významně poklesla, takže podmínky pro vzestup hladin vodních toků trvaly nepřetržitě v denních i nočních hodinách.

Jizera pramenící v Jizerských horách odvádí rovněž vodu z podstatné části Krkonoš a krkonošského podhůří. Tání značných zásob sněhu i ve zmíněném podhůří a vydatné srážky rozvodnily všechny přítoky Jizery i samotnou Jizeru natolik, že v Železném Brodě dosáhl kulminační průtok hodnoty zhruba Q50 a tuto úroveň si v podstatě udržel až do soutoku Jizery s Labem, přičemž na celém úseku Jizery byl překročen 3. SPA.

Z pozorovaných přítoků Jizery byla nejmohutnější Kamenice ve stanici Jesenný s kulminací na úrovni Q10–Q20, ostatní přítoky jen výjimečně překročily Q5. Z nepozorovaných částí toků byla kritická zejména oblast kolem Vysokého nad Jizerou (povodí Vošmendy, vlévá se do Kamenice až pod vodoměrnou stanicí Jesenný) a Jilemnice (povodí Jizerky pod Dolními Štěpanicemi), kde vedle vydatných srážek byla i značná dotace vody z tání sněhu (celkem srážky a tání zde tvořily cca 150 mm).

Dále jsou uvedené vodní stavy a graf průběhu povodně v Mladé Boleslavi – Rožátově, stavy nejsou odečítány z vodočtu bývalého hlásném profilu, na rozdíl od průběhu povodně v Bakově nad Jizerou, je zřejmé ze strmosti průběhu kulminace povodně, že průtok narůstal velmi rychle a šance povodňových orgánů na ochranu majetku byly velmi malé. Nikdo nepředpokládal takový průběh povodně. Právě rychlost stoupání hladiny a konečná výše měla za následek katastrofální škody v Mladé Boleslavi, Benátkách nad Jizerou a dalších obcí.